Na výstavu vín v Ivani

Plačkův les
Natrénovaní ze zimních degustací v Brně jsme vyrazili na výstavu vín pořádanou Vinařským spolkem v Ivani. Bylo nádherně, tak abychom se náležitě navnadili, provedl nás Jirka neznačenými cestami z Pouzdřan kolem ramen Svratky a přes Plačkův les (pozn: velmi pěkné mimosilniční cesty pro kola).
Přívlastková vína byla vynikající, těch nejlepších však měli vystavovatelé bohužel poskrovnu. Obdobně příjemná akce se uskutečnila vloni v Bavorech, doufejme, že za rok podnikneme něco podobného. (Text Petra N., organizace Jirka J.)
Fotogalerie: Iva Danielová
Krušné hory – přechod hřebene

Nad Novou Vsí v Horách
Krušné hory dnes již nejsou „krušné“, nevlídné, poseté pahýly stromů vlivem sirných spadů, se stálými výhledy do hnědouhelné pánve. Zapomeňte na takové představy a jeďte, stojí to za to a ne všechna místa, která jsme viděli, jsou lehce sjízdná na kole. Použijte intuici a neznačené trasy, zcela jistě budete překvapeni. Naše třídenní putování od chaty k chatě v celkové délce 76 km za nádherného počasí se skutečně vydařilo. (Petra N.)
Fotogalerie: Petra Neuwirthová
Rychlebské hory

U Nových Vilémovic
Do Zálesí sice dojedete autem, ovšem máte při tom úzkostný pocit, že není něco v pořádku, protože závěrečná cesta silnici nepřipomíná a kopce se povážlivě začínají zvedat. Na celkem 130 kilometrech výletů v Rychlebských horách jsme vystoupali přes 3 000 výškových metrů, hodina do kopce nebyla žádná výjimka. Z Wojtowky na Gomolku tlačili všichni. Většina tras vedla terénem, takže někteří z nás byli po sjezdu do Bíle Vody „naklepaní jak řízky“ a Petrovi nevydržely brzdové špalky.
Za celý den jsme potkali jen velmi málo turistů a žádné hospody. K těm se musí sjet do údolí a pak zase všechno pěkně vystoupat. Počasí nečekaně vyšlo, jen bouřka strávená v Lądek Zdrój pod podloubím byla jedinou vadou na kráse. Na výlety jme každý den vyráželi z chaty Valdek v Zálesí. (Petra N.)
Fotogalerie: Petr Klimecký
(Pokračování textu…)
Z Brna do Břeclavi nezvyklou cestou

Podél Svratky do Blučiny
Do Břeclavi jsme se tentokrát vydali jinými cestami, než tradičně znáte, silnici jsme si moc neužili. O to více byla v cíli znát únava. Výjezd na Výhon je docela dlouhý a na Žebrák nad Hustopečemi také, takže žádná rovina :-).
Trasa: Začátek byl, jako obvykle, na mostě za Tescem, dále jsme jeli přes Modřice do rajhradské bažantnice, po hrázi Svratky pod Výhon. Poté opět po hrázi do bažantnice u Uherčic, na Žebrák a do Hustopečí. Do Břeclavi jsme doleli kolem Nových Mlýnů, po hrázi do Nejdku, Chorvatské Nové Vsi a k Hubertovi.
Fotogalerie: Iva Danielová, Petr Klimecký
Údolím Bobrůvky (Loučky)

Jeden z mnoha brodů
… aneb „co všechno lze jet na trekovém kole“.
Předpověď vichřice, o týden předcházející přenášení kol na Rokytné, jistota mnoha hlubokých brodů a Jardovo vyjádření o „vopruz cestě“ odradilo i ty jindy odvážné. Jeli jsme jen ve dvou – z Olešné striktně po modré a červené, přes skály nad Šiklovým mlýnem a Trenckovu rokli.
Tady jsem pochopila, jak jinak lze vyložit pojem „cykloturistika“ (cyklistika + turistika se zátěží…), voda místy i nad kolena a na dně klouzavé kameny, popadané stromy, prudké srázy, skály těžko zvládnutelné i s mnohem lehčím kolem, než je můj trek. Nevěřícně jsme koukali na rodinu s dětmi v protisměru. (Pokračování textu…)