Seeberg / Ostroh

Ašský výběžek je pro mnohé z moraváků místem, o jehož návštěvě – bohužel – ani neuvažují. Od Brna 420 km vzdálený, téměř zapomenutý, nejzápadnější kout republiky vsazený mezi spolkové země Bavorsko a Sasko vás ale určitě nadchne. Po čtyřech dnech – v mém pojetí plánovaně především v terénu – jsem se domů vracela opravdu nadšená. Tímto zpětně děkuji Martinovi, že toto místo pro nás objevil.  Všem cyklonadšencům vřele doporučuji profilem poměrně nenáročné terény – žádné x-kilometrové výjezdy a absence davů turistů.

Základnou nám byl penzion Seeberg, vzhledem k počtu lidí jsme se rozdělili do dvou základních skupin. Trochu si neodpustím rýpnout do navigátorů – mapa je prostě mapa :-). Všem vám děkuji za skvělou partu a věřím, že se nikoho z vás nedotknu, když si dovolím s velkou pokorou sklonit hlavu před Jardou Dvořákem!

Přikládám odkazy na mapy s trasou, vše, jak je zaznamenáno, je na horalu v pohodě průjezdné, ačkoliv v některých mapách nenajdete ani značku či cestu. Jedinou výjimkou je červená (tečkovaná) značka mezi Velkým Luhem a Skalnou – tady jsem i já musela poslušně na objízdnou trasu po silnici :-). Za rok ahoj! (Petra N.)

Fotogalerie: Pavel Tymeš, Ivana Krejčová, Josef Svoboda, Petra  Neuwirthová

Všechny moje trasy byly vzdáleností v rozsahu cca 70 km (úměrně tomu ale počítejte, že na třech z nich bylo opravdu dost terénu) a 1000–1200 m převýšení: Smrčiny a nejzápadnější bod ČR, v. n. Skalka a cíp Českého lesa, Halštrov a Vogtland, Kamenné vrchy.

Železné Hory, Vyhnánov

Vícedenní cyklistická akce, kterou pořádáme každoročně v květnu, se tentokrát nesla v duchu nestálého a poslední den i chladného počasí. Ze slibovaných dešťů nás ale naštěstí potkala jen jedna bouřka.

Oblast Železných hor nenabízí mnoho možností ubytování pro větší skupinu, spali jsme tedy na dvou místech, vzdálených od sebe asi kilometr. Hlavní základnou nám byla luxusní chata Vrbatovka ve Vrbatově Kostelci. (Petra N.)

Fotogalerie: Josef Svoboda,  Petra Neuwirthová

Trasy:

1) Hlína – Žumberk – Rabštejnská Lhota – Mladoňovice – Křižanovice – Nasavrky – Miřetice (65 km, 1100 m), mapa zde

2) Hlinsko – Ždírec – údolí Doubravy – Sloupno – Trhová Kamenice- Ležáky ( 82 km, 1200 m), mapa

3) Hroubovice – Luže – Chlum – Předhradí – Skuteč (36 km, 600 m), mapa

V rozkvetlé třešňové aleji u Lipovce

Po velmi chladných dnech se poslední dubnovou sobotu natolik oteplilo, že se dal uskutečnit celodenní cyklistický výlet. Vlakem jsme se dopravili do Skalice nad Svitavou, odkud jsme zamířili na lesnatý hřeben směrem na Kuničky. Mimo les lemovaly cestu rozkvetlé třešňové aleje jakožto předzvěst Prvního máje. První občerstvovací zastávku jsme měli u Sloupu v hotelu Broušek. Další cesta nás vedla k hradu Holštejn, kolem propadání Bílé vody a jeskyně Michalka do Kotvrdovic a za rybník Budkovan. Před týdnem právě tam byly otevřeny stezky pro horská kola zvané Single trails Moravský kras. Jednu ze tří tras jsme si sjeli a musíme autory pochválit za pěkně odvedenou práci. Druhé občerstvení bylo ve zcela zaplněné „cyklistické“ hospodě v Bukovince. Odtud jsme se rozjeli k domovům do Brna a Bílovic. (Martin V.)

Fotogalerie: Jaromír Krejčí a Jana Pavlusová, Pavel Tymeš

Trasa: Skalice nad Svitavou – Žďár – Petrovice – Sloup  – Šošůvka – Holštejn –  Kotvrdovice  – Single trails Moravský kras – Bukovinka  – Nový Dvůr  – …  – Brno (min. ~60 km)

Vinohrad u Velkých Bílovic

Když se na sklonku léta začne ochlazovat a vítr fouká ze strnišť, na jihu Moravy tou dobou dozrává vinná réva. A to je skvělá příležitost vyrazit na toulky mezi vinohrady. V čase vinobraní je totiž mnoho vinných sklepů otevřených. Je to výborná šance ochutnat čerstvé sladké hrozny, hroznovou šťávu a velmi decentně i úspěšné vzorky z minulých let. :-) Ročník 2015 je zvlášť slibný. Teplé léto přispělo k mimořádné cukernatosti hroznů, ať bílé či červené, byly tak sladké!

Naplánovali jsme si pohodový výlet přes známé sklepní uličky ve vinařských obcích v mikroregionech Modré hory, Podluží a v kraji pod Pálavou. Naši cestu lemovaly nekonečné vinice obsypané neuvěřitelně plnými hrozny. V každé obci byla šance na zastavení u některého z vinařů.

(Pokračování textu…)

Dunajovické kopce

Poslední prázdninovou sobotu jsme uskutečnili cyklistický výlet do známého kraje, avšak s návštěvou málo známých částí. Zatímco cyklistické stezky mezi Mikulovem a Brnem zná každý, my jsme po startu v Mikulově dojeli nad Březí a tam odbočili na hřebínek Dunajovických kopců. Toto návrší běžně viditelné z Brna nás překvapilo hned z několika důvodů. Zdálky jednolitý hřeben je ve skutečnosti soustavou více překrývajících se kopců, takže cesta vedla několikrát nahoru a dolů. Území není proťato žádnou turistickou značkou. Přestože převažují vinohrady, nenarazili jsme na překážky v podobě plotů. Nemalé plochy představují stepní stráně, které, obzvláště v letošním suchém létě, připomínají spíše africké savany. Přes stráně vedou cesty spojující vinohrady. Ačkoli nebyla dobrá dohlednost, odevšad byly krásné a zajímavé výhledy.
(Pokračování textu…)

Nad údolím Jihlavy

Ve znamení letní pohody se uskutečnil další z prázdninových výletů. Volba tentokrát padla na Třebíčsko, kam jsme se vrátili po dlouhých třech letech. Přes týden se rozpálená příroda trochu zchladila a na víkend připravilo počasí téměř ideální podmínky.

Dopolední část výletu jsme projížděli krásnou otevřenou krajinou přírodního parku Třebíčsko severně od Třebíče. Po výborném lehkém obědě v Okříškách jsme měli na programu návštěvu dvou architektonicky velmi zdařilých rozhleden: teprve před pár lety otevřené Mařenky na stejnojmenném vrchu a zánovní rozhledny na Pekelném kopci nad Třebíčí, obě ležící v lesích na jih od údolí řeky Jihlavy.

(Pokračování textu…)

Nad Újezdem u Černé Hory

Letošní léto všechny překvapilo neobvykle dlouhotrvajícím horkým počasím. Už, už mělo konečně lehce sprchnout, ale déšť se nedostavil a ochlazení se na Moravě o víkendu také nekonalo. Zůstat doma by však byla chyba. Za ochlazením se dá přeci dojet na kole! Další z horkých dní jsme tedy cyklovýlet přizpůsobili a v pohodovém tempu jsme se vydali do lesnatého kraje kolem Černé Hory. Teploty vysoko nad 30 °C, spolu s dalšími prázdninovými plány našich kamarádů, se sice značně odrazily na účasti, ale kdo přijel, mohl se krásně osvěžit ať již dobře vyhlazeným pitím na četných zastávkách nebo v bazénu. Nějaký ten kopec na trase sice také nechyběl, ale bylo přece třeba spálit kalorie z domácích klobásek, pečeně a jiných dobrot, ne? (Jára K.)

Fotogalerie: Jaromír Krejčí a Jana Pavlusová, Pavel Tymeš

(Pokračování textu…)

Hřeben Hostýnských vrchů nad Rusavou

Byli jsme jen čtyři, kdo měli odvahu vyrazit na celodenní výlet na kole v jednom z nejteplejších dnů za několik posledních let. Vždyť odpoledne teploměr atakoval 36 stupňů. Přímým vlakem jsme dojeli z Brna do Rajnochovic. Cesta na kolech vedla na hřeben Hostýnských vrchů, po němž prochází hostýnská pěší, cyklistická a lyžařská magistrála. Díky drobné chybě – najetí na nesprávnou cestu na rozcestí – byl výstup dobrodružný, neboť část cesty jsme museli kola vytlačit do prudkého kopce po cestě zarostlé hustým smrkovým mlázím. Odměnou nám byla masáž zpoceného těla mladými smrkovými výhonky.

(Pokračování textu…)

Vyhlídková věž na Kleti

Na tradiční cyklistickou akci v době červencových svátků jsme letos zamířili do jižních Čech, do podhůří Blanského lesa. Naším východiskem byl pension manželů Horváthových v Chlumu u Křemže. Všechny čtyři dny nás provázelo velmi teplé počasí s teplotami dost přes 30 stupňů, takže cyklistika byla dosti únavná. Naštěstí jsme se mohli vykoupat v jihočeských rybnících, přehradě Lipno i domácím bazénu.

Jako v minulých letech jsme jezdili ve dvou skupinách označených A a B. Ti, kdo jeli z Brna vlakem již v pátek ráno, měli jeden celodenní výlet navíc. (Martin V.)

Fotogalerie: Petra Neuwirthová, Josef Svoboda, Pavel Tymeš

(Pokračování textu…)

Alej mezi Opatovem a Chlístovem

Nejistá předpověď počasí mnoho zájemců odradila, vyjeli jsme nakonec ve čtyřech. Ačkoli i v Brně byly přeháňky, v naší trase nespadla ani kapka. Cílem bylo projet málo známé lesnaté oblasti v ose Okříšky – Moravské Budějovice – Šumná. Pohledem do mapy jsme zjistili, že trasu lze projet zcela mimo civilizaci po lesních silničkách a cestách.

Z Okříšek, kam jsme se dopravili vlakem, jsme vystoupali do Kněžic, dále již hlubokými lesy kolem rybníka Zlatomlýna do Štěměch, kolem Dašovského mlýna přes Cidlinu a Domamil do Nových Syrovic. Tam jsme se občerstvili a zjistili, že máme dost času a vane severní vítr. Padlo rozhodnutí cestu prodloužit až do Znojma. Pokračovali jsme přes Štítary, Šumnou, Lesnou, Dolní Břečkov a Citonice až do Znojma. Odtud přímým vlakem do Brna. Ujeto rovných 100 km. (Martin V.)

Fotogalerie: Martin Vůjta